Čas si se mnou hraje....
... jinak si to nedokážu vysvětlit.
Někdy mám pocit, že je to chvilka, co byly Vánoce
a ono ejhle, konec července.
Obdivuji všechny, kteří přispívají na své blogy často a pravidelně.
Ale mně zřejmě chybí disciplína a v poslední době bohužel asi i nálada.
Děje se toho tolik....
Někdy je hůř a někdy líp
a já to nějak nestíhám zaznamenat.
Ale dost fňukání...
Pojd'te se mrknout k nám na naši pidi zahrádku.
Mám to tu moc ráda.
Zažii jsme toho tady jako rodina moc. Občas se nestačím divit nad fotkami. :-)
První fáze, kdy tu byla jen tráva pod totální nadvládou pampelišek, jedna třešeň a keřík libečku.
Další fáze, kdy byl domonantou sušák určený primárně na plínky (bože, je to fakt dlouho).
Třetím stadiem vývoje byl můj chabý pokus o pěstování zeleniny a ovoce, kdy mi příroda jednoznačně dala najevo, že já mám na zahradě odpočívat a hotovo :-)
Následovala pískoviště, bazénky, houpačky, kdy něco jako pěstěný trávník byl zcela nesmyslný záměr, ale s dětmi jsme tu v absolutní radosti a štěstí trávili každou volnou chvilku, stavěli dětské stany, honili se se psem, vytvářeli šnečí farmy, malovali, modelínovali a foukali bubliny z bublifuků, jedli, pili, hodovali
a povídali a povídali a četli pohádky a koukali na hvězdy.
Bydlíme totiž pod Velkým vozem a to už něco znamená.
Jsme tu prostě rádi a máme se rádi.
Co víc si přát.
Mějte se všichni skvěle a užívejte krás léta.
Je to vyjímečný čas....
Klárka & spol.
