12. října 2016

Výletování

Dnes se s vámi podělím  o tip na výlet.
Podnikli jsme putovní výlet za vzpomínkami na místa, kde jsme jako rodina byli už dávno.
Všechna ta místa jsou ještě hezčí, než bývala.
Opečovávaná nebo rovnou velkoryse zrekonstruovaná.

První zastávka byla 

KUKS






Bylo tam opravdu moc fajn.
Určitě stojí za návštěvu. Nádvoří je krásné, zahrady obnovené a lákající k posezení, bylinkový obchůdek voní široko daleko a návštěva hrobky byla fascinující.

Dalším bodem na trase byla přehrada s kouzelným názvem

LES KRÁLOVSTVÍ






Obdivuji ty zašlé časy, kdy se věci stavěly, aby byly krásné...



No a za zmínku stojí ještě zcela nevšední architektonická záležitost:



Obři na radniční věži v Hostinném. Možná trochu úsměvná záležitost, ale pověsti, které se váží 
k tomuto výjevu jsou poměrně zajímavé a něco takového rozhodně jen tak neuvidíte.

Byl to krásný výlet s celou rodinou.
Čas trávený společně s objevováním a poznáváním je prostě nej.

Mějte se báječně a užívejte si blízkosti svých milých...


Klárka

















8. září 2016

Léto je tu stále


Ač kalendář jednoznačně ukazuje, že by mělo kralovat babí léto, venku je pořád teplo a slunečno.
To je sice moc fajn, ale moje vnitřní hodiny mě matou.
Snažím se užívat výhody této situace, ale taky toužím po chladivém větříku ve vlasech a teplém čaji při světle svíček a potřebě zachumlat se do hebké šály.
Jsem rozpolcená
[snad to nebude číst nějaký psychiatr :-)  ]
Ale to možná znáte.
V zimě člověk touží po létě a v létě by nejradši Vánoce nebo alespoň barevné šustící listy pod nohami.
Ale jestli mě slyší někdo na vyšší instanci, kdo by měl na starosti počasí, pak se omlouvám a vděčně převděčně se klaním s díky za tak nádherné dny,
za tak nádherné léto!!!
Klidně to tak, prosím nechte třeba do konce září, jo?!


A ode mě teď malá vzpomínka na červencové růžové ladění našeho doma jako pocta letním dnům.










Tak pěkně kumulujte sluneční paprsky na dny šedivé a chladné...

Klárka












2. srpna 2016

Dlouho nic ...

... a teď vás zahltím.
Dnes vám chci dát tip na kavárnu v srdci Brna, kam mě vytáhla moje dcera
a já jsem jí za to moc vděčná.
Miluji kavárny!
Ale fakt hodně!
Dokonce vlastnit tu nejúžsnější kavárnu je na mém seznamu bláznivých snů na předním místě.
Mám promyšlený snad každý detail, snít je přece tak krásné...  :-)

Takže, když se spojí dobrá kavárna s květinářstvím, tak to jsem fakt v sedmém nebi.
Pravdou je, že moje super kritické oko by ledacos změnilo, 
ale kavárna není moje, takže všechna drobná negativa 
bohatě vyváží milá a laskavá obsluha,
výjimečný zážitek v podobě růžové kávy
(káva s pár kapkami růžové esence)
nevšedně naservírované a přítomnost květin a vkusných bytových doplňků
(rozuměj spousta úžasných nepostradatelných serepatiček)

Některé fotky jsem si půjčila z jejich Facebooku
a ty moje bezpečně poznáte....









Přeji hezký večer a kávě zdar!

Klárka







1. srpna 2016

Máme rádi oslavy...

.... a kdo ne?


Syn měl narozeniny a protože za chvíli už by bylo asi trapné (vzhledem k jeho věku) obdarovávat ho rádoby vtipnými dorty, byla teď ještě šance zkusit něco extra.
Toužila jsem zkusit tzv. antigravitační dort, co mám nakoukaný z Pinterestu.
Co vám budu povídat....
... kdybyste mě viděli při snaze o jeho zhotovení nasmáli byste se k popukání.
Potahované dorty už jsem dělala dřív, ale tenhle koumácký záměr s levitujícím pytlíkem, 
to byl, věru, oříšek.

Plna odhodlání, jaké může vykazovat jen milující matka ochotná obětovat nemálo hodin piplavé práce, vrhla jsem se vstříc výzvě.
Pokořit a dokonale napodobit vyhlídnutý obrázek, to byl můj cíl.

No jo, to se lehce řekne a hůř dělá. ještě, že jsem měla pomocnici, 
moji trpělivou a pečlivou holčičku.

Krok 1: zapíchnout vidličku do hotového dort
Krok 2: lehce přilepit pytlík ve věrohodném úhlu
... doposud úkol snadný a radostně proveditelný...
                          Krok 3:  ... následovalo titěrné lepení neskutečně klouzavých bonbónků, jeden po druhém dlouho, předlouho.
Mé naivní představy, že to půjde rozehřátou čokoládou, vzaly brzy za své. 
Čokoláda netuhla, bonbónky padaly a špinily marcipán :-)
Zkusila jsem smíchat čokoládu se smetanou
 (ten nápad mi musel seslat shůry nějaký anděl, který nemohl vydržet pohled na mé čiré zoufalství) 
a ve fázi tuhnutí vznikla super hmota
schopná udržet klouzavky.
Špinavá od čokolády až za ušima s upatlanou kuchyní, ale spokojená jako želva
 jsem dílo dokončila a předala. 
Jiskřičky v očích mého pětadvacetiletého syna,
tak a teď tušíte jak moc jsem plnoletá :-),
mě zahřály u srdce na hodně dlouhou dobu.

Tak a to je jedna z dalších maminkovských chvilek, pro které žijeme, že?


Mějte se rádi a slavte cokoli a kdykoli.
Důvod se sejít a pobýt spolu v radosti a blízkosti stojí vždycky za to.






Jo, a moc vám všem děkuji za krásné komentáře k mému minulému příspěvku.
Udělaly (i) jste mi velikánskou radost. 

Klárka













29. července 2016

Léto budiž pochváleno

Čas si se mnou hraje....
... jinak si to nedokážu vysvětlit.
Někdy mám pocit, že je to chvilka, co byly Vánoce
a ono ejhle, konec července.
Obdivuji všechny, kteří přispívají na své blogy často a pravidelně.
Ale mně zřejmě chybí disciplína a v poslední době bohužel asi i nálada.
Děje se toho tolik....
Někdy je hůř a někdy líp
a já to nějak nestíhám zaznamenat.
Ale dost fňukání...
Pojd'te se mrknout k nám na naši pidi zahrádku. 










Mám to tu moc ráda.
Zažii jsme toho tady jako rodina moc. Občas se nestačím divit nad fotkami. :-)
První fáze, kdy tu byla jen tráva pod totální nadvládou pampelišek, jedna třešeň a keřík libečku.
Další fáze, kdy byl domonantou sušák určený primárně na plínky (bože, je to fakt dlouho).
Třetím stadiem vývoje byl můj chabý pokus o pěstování zeleniny a ovoce, kdy mi příroda jednoznačně dala najevo, že já mám na zahradě odpočívat a hotovo :-)
Následovala pískoviště, bazénky, houpačky, kdy něco jako pěstěný trávník byl zcela nesmyslný záměr, ale s dětmi jsme tu v absolutní radosti a štěstí trávili každou volnou chvilku, stavěli dětské stany, honili se se psem, vytvářeli šnečí farmy, malovali, modelínovali a foukali bubliny z bublifuků, jedli, pili, hodovali
a povídali a povídali a četli pohádky a koukali na hvězdy. 
Bydlíme totiž pod Velkým vozem a to už něco znamená.
Jsme tu prostě rádi a máme se rádi.
Co víc si přát.

Mějte se všichni skvěle a užívejte krás léta.
Je to vyjímečný čas....


Klárka & spol.















30. května 2016

Večerní procházka


Procházka mezi poli řepky.
Řepka smrdí, je všude, kdoví, čím ji stříkají a co pak dýcháme, 
ale v zapadajícím slunci je prostě kouzelná.



Udělat si čas na procházku shledávám stále více důležitým.

Přeji vám krásné dny plné slunce v duši.

Klárka

A já se jdu modlit za život mé milované pračky. Zdá se, že se rozhodla nás opustit včera uprostřed hromady prádla, nečekaně, nevhodně. Držte nám palce, ať naše početná famílie nemusí chodit nahatá  :-)

27. května 2016

Oslava


K zelené z minulého příspěvku se dokonale hodí růžová!
A protože narozeniny měla moje úžasná holčička, byla volba jasná.
Odjakživa se snažím svým dětem péct dorty sama 
a hrdopyšně se snažím být pokaždé originální.
Že je to docela fuška je zjevné, o to víc, když je to pokaždé střelba do neznáma.
Vždy, když ten dort dokončím, vím samozřejmě dokonale, jak bych to příště vychytala a vylepšila....
ale žádné příště už se nekoná :-)
Co kus, to originál.
A to doslova, i se všemi nedokonalostmi.
Prostě HOME MADE....
Ale lásky tam je pořádný kus, za to ručím!






A tak si na závěr dovolím citát, který mi kdysi dávno uvízl v hlavě, jen už nevím, kde jsem k němu přišla, tak snad autor laskavě dovolí....


NA VŠECH TVÝCH CESTÁCH TĚ POTKÁ JEN TVÁ VLASTNÍ LÁSKA.

Mějte nádherný víkend, já už se ho nemůžu dočkat...

Klárka